NAILS - Every Bridge Burning
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Výstava svatováclavských artefaktů a vyobrazení v Anežském klášteře představuje smutný důkaz toho, jak lze pohřbít atraktivní a plodné téma z českých dějin. Usebrání nejrůznějších vyobrazení, soch a propriet „knížete země české“ se v překrásném gotickém prostoru rozprostírá v nedefinovaném chaosu, v němž se ztrácí jakákoli chronologie, a co je nejhorší – jakýkoli příběh a poselství výstavy. Co chtěli kurátoři expozice sdělit, to je věru tajemné: v úvodu si divák přečte výklad života sv. Václava, svou úrovní blízký středoškolské rešerši z internetu, dále narazí už jen na strohé a špatně čitelné popisky, které často neprozrazují nic víc než název, místo původu a sponzora. K dohledání relevantních informací aby si člověk koupil katalog, ale 600 Kč za útlý paperback? Kde to žijeme. Skutečně nebylo možné exponáty rozdělit tematicky, nebo aspoň jejich nahloučení okomentovat infotabulemi, jak bývá dobrým zvykem při podobně laděných projektech? Takto nezbývá než brousit mezi eklektickými ostrovy gotiky, renesance, baroka i secese, probírat se reprezentacemi svatého Václava v umění (čili jakousi blíže nespecifikovanou mytologií knížete) a užitnými předměty, které návštěvník vlastně nemá komu připsat. Protože ať je předmětem výstavy cokoli, o svatováclavské pověsti, kultu a osobnosti se nelze dozvědět než povrchnosti. Odcházel jsem nejen zklamán, ale přímo rozladěn.
Svatý Václav: Ochránce české země, 19. 12. 2008 – 8. 3. 2009, Anežský klášter, Praha. Vstupné: 120 Kč / 60 Kč.
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.